Přesně 80 let po otevření druhé fronty 2. světové války na západě, tedy 6. 6. 2024, jsme se rozhodli navštívit pracovní a vyhlazovací tábor v Osvětimi a Březince. Žáci 3. ročníků oborů – strojírenství, obchodní akademie, mechanik seřizovač – a několik jednotlivců z nižších ročníků si nejprve prohlédli tábor v Osvětimi, kde se seznámili se životem a hrůzostrašnými podmínkami, ve kterých museli vězňové snášet brutální zacházení dozorců a kápů a pak docházet na dvanáctihodinové směny v nedalekých provozech, kde museli pracovat v poklusu, jinak jim hrozilo zastřelení. Takto se dalo živořit s minimem jídla maximálně po dobu tří měsíců, kdy do tábora postupně přicházeli další nešťastníci, kteří nahrazovali ty stávající.
V druhé části programu na nás čekal vyhlazovací tábor v nedaleké Březince (Osvětim III), kam přijížděly Branou smrti transporty, za kterou se rozkládá seřadiště, kde se rozhodovalo o životě a smrti nejenom židovských vězňů. Tento tábor je skutečnou ukázkou masového vyhlazování a děsivé ideologie nacionálního socialismu.